Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kostra koně obecně

9. 4. 2008

 

Kostra koně je mimořádně účelná, pevná a odolná. Skládá se z 252 kostí. Jsou to vlastně části a částečky jedné velké "stavebnice", které do sebe přesně zapadají, každá má určité místo a funkci a nedá se jinou nahradit. Na rozdíl od člověka kůň nemá žádnou obdobu klíční kosti.

Kostní tkáň je velmi tvrdá tkáň v těle. Skládá se z kostních buněk a mezibuněční hmoty, která obsahuje 60% anorganických látek. Kost zvenčí pokrývá vazivová blána - okostice, pod ní se nachází různě silná a velmi pevná kostní tkáň, která uzavírá prostor kostní dřeně (dřeňové dutiny). Žlutá kostní dřeň tvoří střední část dlouhých kostí a nahrazuje v průběhu dospívání červenou dřeň. Na koncích dlouhých kostí a v ostatních kostích je porostor kostní dřeně vyplněn kostní hmotou v podobě tenkých lamel a tyčinek. V něm se nachází červená kostní dřeň bohatá na buněční elementy a cévy, které se zúčastňují na tvorbě krve a kostní tkáně. Šedá kostní dřeň se nachází jen u velice starých zvířat a může vzniknout degenerací žluté dřeně. Přes okostici prochází mnohé nervy, proto je velmi citlivá na bolest. Okostice má velký význam pro výživu i vývin kostí a může vytvářet novou kostní tkáň. Okostice reaguje po delším a dostatečně silném dráždění tak, že tvoří na kostní tkáni novotvary, což je důležité hlavně při léčebném procesu zraněných kostí.

Kosti podle tvaru rozdělujeme na dlouhé, krátké a ploché kosti.

  • Dlouhé kosti se skládají z trubicovitého těla, na konci kterého nasedají kloubové hlavice (epifýzy). Na epifýzách se nacházejí kloubové plochy a výběžky, na které se upínají svaly, šlachy a vazy. Mezi dlouhé kosti patří hlavně kostí končetin (záprstní kosti...)
  • Krátké kosti mají přibližně stejnou šířku, délku i tloušťku a jsou vyplněné houbovitou hmotou. Patří sem například obratle páteře.
  • Ploché kosti mají tvar podobný destičkám různé velikosti. Jsou vyvinuty do šířky a délky, ale tloušťka je malá. Na plochých kostech se nachází venkovní vrstva, vnitřní kompaktní destička a mezi nima se nachází tenká houbovitá vrstva. Ploché kosti tvoří lebku, pánev, lopatku a žebra.

Všechny kosti mají na určitých místech pórovité otvory, kterými prochází cévy vyživující kostní buňky.

Spojení kostí:

Spojení kostí může být pohyblivé anebo nepohyblivé. Nepohyblivé spojení kostí se nachází na hlavě. Pohyblivé spojení kostí umožňuje pohyblivost kostry a skládá se z tkaniv, chrupavek, svalů a z kloubů. Velmi důležité svalovo-kostní spojení je připojení hrudníkových končetin k trupu pomocí lopatkového svalstva.

Pro pohyb jsou nejvýznamnější klouby. Nacházejí se na koncích končetinových kostí, kde vytvářejí kloubní jamky a kloubní hlavice, případně kloubní válce, anebo záhyby. V kloubu spjené zakončení kostí jsou pokryté chrupavkovými povlaky, které umožňují točení, klouzání anebo kroucení v závislosti od funkce kloubu. Kloub je obalen kloubním pouzdrem. Každé kloubní pouzdro má vnější vrstvu skládající se z tuhého vaziva a vnitřní tvoří jemná žlutavá synoviální blanka. Tato blána vylučuje do kloubní dutiny kloubní mazivo (synovia), které vyživuje kloubní chrupavky a zabraňuje jejich vzájemnému tření v pohybu.

Podle tvaru rozeznáváme kulovitý, sedlovitý, válcovitý a plochý kloub.

Při běhu koně končetinové klouby pracují v jedné rovině, protože se musí pohybovat co nejrychleji dopředu. To vysvětluje jejich těžkopádnost při pohybu do stran.

Kostra trupu:

Kostru trupu tvoří páteř, žebra a hrudní kost.

  • Páteř je základem kostry a na ni se upínají všechny ostatní části kostry. Páteř je oporou těla, proto musí být pevná, pružná a musí mít schopnost nést břemeno. Skládá se z obratlů, které jsou spojeny klouby a upevněny vazy. Mezi plochami obratlů jsou umístěny meziobratlové plotýnky, které tlumí nárazy. Těla obratlů a obratlové oblouky uzavírají obratlový a páteřní kanál, ve kterém se nachází mícha a míšní nervy. Páteř tvoří 7 krčních obratlů, 18 hrudních obratlů, 6 bederních obratlů, 5 křížových obratlů a 17 - 19 ocasních obratlů.
    Počet krčních obratlů je takřka u všech druhů zvířat stejný. Hrudní obratle mají malé tělo a vysoké trnové výběžky. Spojují se s žebry pomocí kloubů tak, že každé žebro je spojeno vždy se dvěma obratly. Vzhledem k tomu, že hrudní obratle jsou navzájem velmi úzce spojeny, pohyblivost hrudní části páteře je velmi malá. Bederní obratle jsou nejdelší a nejsilnější. Mají vyduté kloubní plochy, proto je pohyb páteře v bedrech do stran značně omezen a možné je jen ohýbání. Všechny křížové obratle jsou srostlé a tvoří křížovou kost. Příčina ztráty pohyblivosti je v tom, že přes úsek křížové kosti se přenáší pohyb pánevních končetin zezadu dopředu. Křížové obratle jsou navzájem tak pevně spojené, že pohyb je bez ztráty energie.
  • Žebra tvoří kostěný základ hrudníku. Jejich počet odpovídá počtu hrudních obratlů, tj. kůň má na obou stranách 18 žeber. Každé žebro se skládá z kosti a z chrupavky. Prvních 8 žeber se pomocí žeberních chrupavek a kloubu spojejí s hrudní kostí a nazývají se pravá žebra. Posledních deset žeber se s chrupavkami přikládají vedle sebe, vytvářejí žebrový oblouk, proto se nazývají nepravá žebra.
  • Hrudní kost koně tvoří šest článků navzájem spojených chrupavkami.

Kostra hrudní končetiny:

Hrudní končetiny mají převážně opornou funkci. Skládají se z lopatky, z ramenní kosti, z kostí předloktí, zápěstních kostí, záprstních kostí a z kostí prstů.

  • Lopatka je plochá kost trojúhelníkového tvaru, uložená na boční ploše přední části hrudníku. Na lopatku se upínají silné svaly a šlachy. Lopatka spolu s ramenní kostí vytváří ramenní kloub, ve kterém se uskutečňuje ohýbání a natahování. V ramenním kloubu šikmá plocha lopatky tvoří s ramenní kostí úhel asi 90°. Podle jejího uložení hovoříme o šikmé nebo strmé lopatce.
  • Ramenní kost je mohutně vyvinutá kost, která má na rozšířených zakončeních a na těle drsné výběžky. Zde se upínají a odstupují ramenní svaly. S kostmi předloktí vytvářejí loketní kloub. Je to válcovitý kloub, ve kterém je možné jen ohýbání a natahování.
  • Kosti předloktí se skládají původně ze dvou kostí: vepředu je uložená vřetenní kost a za ní se nachází loketní kost. V rámci vývoje a přizpůsobování se na rychlý pohyb, loketní kost částečně zakrněla a zůstaly z ní jen její horní dvě třetiny, a to horní část s mohutnými loketními výběžky. Zkostnatění a srostení obou kostí způsobilo, že se stal jejich vzájemný pohyb zbytečný. Loketní výběžky slouží jako silné páky, na které se upínají svaly natahovačů.
  • Zápěstní kosti tvoří dvě řady krátkých kostiček.
  • Záprstní kosti tvoří dlouhé kosti. Holenní kost je trubicovitá cylindrická kost a na její zadní stěně se nacházejí dvě hrotnaté kosti. Vzadu nad spěnkovým kloubem jsou dvě sezamské kosti.
  • Prst se skládá ze spěnkové, korunkové a kopytní kosti. Spěnková kost spolu se záprstní kostí vytvářejí spěnkový kloub. Kloubní zakončení zápěstní kosti vyčnívají tak, aby zapadly do záhybů na spěnkové kosti. Korunková a spěnková kost se spojují v korunkovém kloubu. Kopytní kost má tvar tupého kužele. Na kopytní kosti vzadu vystupují dva větvovité výběžky odpovídající tvaru kopyta a na jejich horní části se nachází kopytní chrupavka. Směrem k chodidlu leží střelková kost, která vytváří klouzavý polštář pro šlachy hlubokých ohýbačů. Úhel spěnkového kloubu směrem dozadu způsobuje, že se tělesnou hmotností zatěžuje více zadní část kloubů a šlach ohýbačů. Sezamské kosti, které se tu nachází a jsou navzájem pevně spojeny vazy zmírňují tlakové zatížení šlach ohýbačů.

Kostra pánevní končetiny:

Pánevní končetiny jsou pevně spojeny s trupem pomocí pánevního pletence tak, že je možné přenášet sílu bez ztráty energie. Kostru pánevní končetiny tvoří pánevní pletenec představovaný pánví a kosti volné končetiny, kterou tvoří stehenní kost, kolenní kloub, bérce, hleznový kloub, zadní holeň, spěnkový kloub, spěnka, korunkový kloub, korunka, kopytní kloub a kopytní kost.

  • Pánev tvoří dvě pánevní kosti, které spolu s křížovou kostí vytvářejí pánevní kruh. Pánevní kosti se spojují a tvoří pánevní sponu. Každá pánevní kost se skládá ze tří srostlých kostí. Pánev klisen má kulatý průřeza pánev hřebců vysoký oválný průřez s podstatně menším průměrem. Během porodu se pánevní prstenec ještě rozšíří. Spojení mezi pánví a stehnem umožňuje kyčelní kloub. Vzhledem k pevným kloubovým vazům a silnému osvalení je jeho pohyblivost tak omezená, že je možné jen ohnutí a natáhnutí.
  • Stehenní kost je nejmohutnější dlouhá kost. Kolenní kloub je dvojitý kloub. Skládá se z kloubu vytvořeného mezi stehenní kostí a kostmi bérce, ve kterém se nerovnosti obou kloubních ploch vyrovnaly pomocí vložek z vazivové chrupavky. Druhý kloub je vytvořen mezi kolenní kostí a kladkou stehenní kost a je výrazně klouzavým kloubem. Dva postranní vazy a tři stejné vazy čéšky zabraňují tomu, aby čéška klouzala bokem.
  • Kosti bérce se původně skládaly z tlusté holenní kosti a tenčí lýtkové kosti. Ků
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář